Začněte konečně tvořit!

od | 1. 01. 19 | Seberozvoj a spiritualita, Teorie tvořivosti, Tvůrčí bloky

Máte někdy chuť začít tvořit, ale nevíte, jak udělat první krok?

Nevíte, jak objevit inspiraci, své tvůrčí talenty a směřování?

Chcete tvořit, ale současně máte dojem, že nejspíš nejste dostatečně kreativní?

Pravidelná tvorba je pro mě dnes už tak samozřejmá, že jsem skoro zapomněla, že jsem taky musela „nějak“ začít. Tedy spíš znovu začít – po asi dvouleté odmlce v podobě silné tvůrčí krize.

Takže jak?

 

Převzít zodpovědnost za svou radost

Po pravdě: když jsem zůstala po porodu sama doma s malou vílou, která vyžadovala veškerou mou pozornost, takže jsem se nemohla věnovat svým zálibám, postupně jsem se začala propadat do pocitů nespokojenosti a prázdnoty.

Došlo mi, že den nebude naplněný radostí a příjemnými pocity, dokud jej nenaplním činnostmi, které ve mně tyhle pocity vzbuzují.

Nemůžu přece očekávat, že někdo jiný nebo něco jiného vytvoří v mém vlastním životě radost. Pokud se nechám vláčet jen povinnostmi, okolnostmi nebo prázdnotou a postavím se do role oběti, zbavuju se vlastní moci ovlivnit svůj život.

Přijmout zodpovědnost za vlastní radost, spokojenost a naplnění je úplně první krok.

Vytvořit čas a prostor pro sebevyjádření

 

Vědomí této zodpovědnosti za vlastní spokojenost je velmi důležité. Donutí nás totiž dělat ve svém životě prostor činnostem, které nám radost, spokojenost a naplnění přinášejí.

Když jsem si uvědomila, že díky jednomu odpoledni v týdnu, které věnuju oblíbené tvorbě, budu po zbytek týdne spokojená a naplněná, dokázala jsem si tuto zdánlivě bezvýznamnou tvůrčí „hru“ ustát i před dlouhým seznamem „povinností“. Těm bych se totiž jinak v čase, kdy dcera spala, věnovala přednostně.

Od té doby vím, že tvůrčí sebevyjádření pro svou spokojenost potřebuju a že pokud si ho budu dlouhodobě odpírat, podepíše se to na mé náladě a celkové duševní kondici.

Tvorbu tak chápu jako součást přirozené péče o sebe – naplňuju jejím prostřednictvím své potřeby – a proto má v mém životě čestné místo.

Vydat se na cestu i bez mapy

Já jsem svou oblíbenou tvůrčí činnost sice znala, ale mateřství v malém bytě mě donutilo ji proměnit. Neměla jsem čas pokaždé chystat a pak zase uklízet všechny barvy, štětce a velká plátna, začala jsem si proto hrát s do té doby úplně opomíjeným akvarelem.

Pokud vás tvoření vás láká, ale zatím nevíte, co přesně byste chtěli tvořit, vyžaduje to určitou dávku odvahy. Problém spočívá v tom, že hlavou na to nikdy nepřijdete. Prostě to nevymyslíte.

Stejně jako já bych hlavou nevymyslela, že mě bude těšit práce s akvarelem – z téhle mé původní znouzectnosti se totiž nakonec vyklubala velká láska.

Jediná možnost, jak objevit, „co mám tvořit“, je vydat se na cestu i bez mapy a zkoušet.

Na tomto místě bych chtěla zdůraznit, že fakt vůbec nevadí, že zatím neznáte „tu vaši“ konkrétní tvůrčí činnost. Začít se dá opravdu s čímkoli.

Čas, který investujeme do jakékoli činnosti, kterou děláme se záměrem dopřát si radost, věnovat prostor svému vnitřnímu světu, objevit své sebevyjádření, se nám zúročí.

Čas věnovaný jakékoli tvorbě totiž probouzí kreativitu a podněcuje naši představivost. A dostává nás blíž našemu vnitřnímu světu.

Jak k tomu můžete přistoupit:

N

Začněte s tím, co máte po ruce – máte v šuplíku už pár let schovanou krabici pastelů, nebo klubko vlny? Nějakou tužku máte určitě!

N

Začněte s tím, co vás fascinuje – líbí se vám konkrétní umění nebo řemeslo? Obdivujete staré fotografie, nebo vás přitahují dřevěné výrobky? Začněte něco z toho zkoušet – i když to bude nedokonalé.

N

Začněte s tím, co znáte z dětství nebo z dřívějška – chodili jste do výtvarky nebo na nějaký tvůrčí kroužek? Rozepsali jste pár let zpátky první kapitolu vysněného románu? Navažte na to.

N

Začněte tím, co je vám nejbližší – žijete v krásné zahradě, nebo uprostřed industriální čtvrti? To jsou témata, která můžete zpracovat.

N

Začněte tím, co vás aspoň trochu zajímá – a nečekejte, že budete hned zažívat pocity vášně.

…čas a vaše vlastní zkušenost s tvorbou vám ukáže, jestli a kam se máte posunout.

Vaše schopnost naslouchat svému vnitřnímu hlasu se totiž bude zlepšovat a váš projev bude stále autentičtější. Naučíte se rozeznávat, co vás skutečně zajímá a těší, navíc začnete pociťovat radost z překonání sama sebe a rozšíření svých schopností.

Překonat ten věčný odpor

O odporu už jsem psala. Je to pěkně vykutálená destruktivní síla. Steven Pressfield tak vlastně souhrnně pojmenovává veškeré možné tvůrčí překážky a bloky, které nás mohou odrazovat od tvorby.

Kdyby byla tvorba jen snadná a sluníčková, věřím, že by svět byl mnohem šťastnějším místem. Všichni bychom se díky tvorbě spojovali se svou duší a dosahovali bychom naplnění.

Někdy však dokonce i milovaná aktivita přináší výzvy, které se nám nechce (nebo které je obtížné) podstoupit a jejichž vlivem se můžeme zaseknout.

Pressfield radí velmi přímočaře: prostě začítPřekonat odpor jednou a tím si zažít zkušenost, že je to možné. S každým dalším překonáním odporu nechat narůstat svou sílu, díky které jej dokážeme překonat příště znovu a snadněji. Navíc zažít, že překonat odpor skutečně stálo za to.

Já si ale myslím, že někdy je to s tím odporem ještě komplikovanější. Odpor může mít velkou sílu díky mentálním a emočním blokům, které jsme si v průběhu svého života vytvořili. Říct potom jednoduše „běž a začni to dělat“ často nepomáhá. Nejprve je potřeba přestat odpor podpírat těmi mohutnými tvůrčími bloky.

Na závěr trochu rekapitulace:

Jak začít? Jak přivést tvůrčí činnost do svého života?

    Převzít zodpovědnost za svou radost a naplnění.

    Vytvořit si prostor a čas pro tvůrčí sebevyjádření.

    Vydat se na cestu i bez mapy.

    Překonat odpor – prostě to udělat (a pokud to nejde, zapracovat na svých blocích).

    Zmíněná literatura:

    PRESSFIELD, Steven, 2017. Válka umění: odblokujte svou kreativitu a vyhrajte tvůrčí bitvy. V Brně: Jan Melvil Publishing. ISBN 978-807-5550-354.

    0 komentářů

    Vložit komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

    Další blogové články