Jsem malířka, ilustrátorka a milovnice tvůrčí energie. Vyznám se v teorii i praxi kreativity a tak inspiruji druhé na cestě k jejímu objevení a svobodnému projevování.

Jmenuju se Magdalena Krejčí, jsem máma, partnerka, ilustrátorka, malířka a také průvodkyně tvůrčím světem.

Každý den zažívám inspiraci a těším se na chvíle, kdy budu mít prostor tvořit, abych mohla své nápady realizovat. Cítím nadšení i odhodlání, jsem na sebe laskavá a dovoluju si oslavit úspěchy i přiznat si, kudy cesta nevede. Umím opečovat své strachy a podpořit se v odvaze znovu a znovu čelit nevypočitatelnosti tvoření.

Miluju ten pocit, že se sama stávám svou tvůrčí činností, ztrácím se v ní a vynořuju se nová.

Dnes se mi to zdá skoro jako samozřejmost, ale před pár lety pro mě byla radost z tvorby a taková míra tvůrčí inspirace a sebevědomí jen tajným přáním.

Vyhovovat představám

Když jsem začala studovat malbu na střední umělecké škole, otevřel se mi kouzelný svět umění a úplně mě vtáhl. Teoreticky jsem měla ideální podmínky pro tvůrčí nápady, jenže ty po devíti letech školní docházky nepřicházely tak hladce, jak jsem čekala.

Doufala jsem, že mi prostředí umělecké školy pomůže objevit své vnitřní poklady, místo toho jsem se nechala svázat pocitem, že musím vyhovovat imaginární představě školního vkusu. Tvořila jsem, ale nebyla to vždy tvorba autentická.

Stále víc jsem získávala pocit, že nejsem ten správný umělec „dnešní doby“. Bála jsem se malovat věci, které mě skutečně zajímaly, jsem měla pocit, že nejsou dostatečně „in“ nebo dostatečně originální. Takže jsem si ani nedovolila začít se jimi zabývat a skutečně je poznat.

Občasnou radost z ovládnutí nějaké techniky přehlušoval nepříjemný pocit, že nevím, co mám sama za sebe tvořit

Zároveň mi vadila představa, že uměleckou tvorbou se u nás uživí jen velmi málo lidí. Uvědomovala jsem si, že často ani necítím potřebu tvořit, a tak jsem si řekla, že bych měla uvolnit místo na trhu pro ty, kteří tu potřebu cítí.

Přišlo rozhodování, kam na vysokou školu, a já se nechala ovlivnit těmito úvahami i podvědomým strachem, že by to nemuselo vyjít. A tak jsem na umělecké obory nepodala žádnou přihlášku. 

Tvůrčí proces zvenčí

Začala jsem studovat estetiku, teoretický obor spojený s uměním. Štětec jsem nevzala do ruky několik let. Věnovala jsem se intelektuálnímu studiu, které mi přinášelo podněty k vnímání, porozumění i tvorbě umění. Studovala jsem tvůrčí proces zvenčí a intenzivně jsem se věnovala osobnímu rozvoji.

Postupně se ke mně dostávaly články, knihy, semináře a kurzy o kreativitě, které mi pomohly pochopit, že jsem svou svobodnou tvořivost brzdila především já sama. Tím, jak jsem si nevěřila, neustále jsem cenzurovala vlastní nápady a vzdávala se při prvním neúspěchu.

Díky tvorbě dvou diplomových prací a nesčetnému množství jiných odborných i tvůrčích textů jsem si také začala na vlastní kůži uvědomovat zákonitosti tvůrčího procesu - a pochopila jsem, že mu můžu jít naproti.

Dobře nastartovanou cestu zpomalil příchod dcerky, která vyžadovala mou plnou pozornost. Přesto jsem cítila, že zážitek porodu a mateřská role sytí tvůrčí pramen uvnitř mě. S láskou jsem pečovala o miminko, ale během dlouhých hodin kojení, uspávání a jiných rutinních činností občas zableskla nečekaná inspirace.

Dovolit si toužit a tvořit

Mateřská rutina mi dovolila jasně pocítit, jak moc mi tvorba chybí. Radosti i strarosti intelektuálního studentského života se přesunuly do pozadí a nebyl prostor ani pro různé únikové činnosti, takže jsem už nemohla svou chuť k tvorbě přehlížet.

Jednou, během cesty působivou šumavskou krajinou, jsem si uvědomila: já si to zakazuju! Zakazuju si chtít tvořit! Zamrazilo mě, konečně jsem si to přiznala a s úlevou jsem procítila touhu. Touhu zase malovat a být v tom dobrá.

Od té doby se inspirace ozývala stále častěji, až jsem měla s mateřskými povinnostmi často pocit, že všemi těmi nápady prasknu ve švech.

  • Naučila jsem se realizovat malé tvůrčí krůčky navzdory nedostatku volného času.
  • Naučila jsem se na inspiraci netlačit a netlačit ani sama na sebe.
  • Naučila jsem se velké shovívavosti vůči svým schopnostem a počinům.
  • Naučila jsem se taky, že někdy náročný projekt vyžaduje velkou míru odhodlání a vytrvalosti. A ochoty kazit a zkoušet znovu.

Chci sdílet i s vámi

Jestli už aktivně tvoříte, ale momentálně prožíváte menší tvůrčí krizi nebo jen potřebujete osvěžit na náročné cestě tvůrce, ráda vám zprostředkuju inspirativní poznatky z teorie kreativity i praktické tipy, jak svou tvůrčí práci co nejvíc podpořit.

Pokud jste své tvůrčí koníčky ve víru životních povinností a praktických rozhodnutí odložili kdesi v minulosti, pomůžu vám získat odvahu, abyste se ke své tvůrčí činnosti mohli vrátit.

Jestli vám připadá, že jste ve svém životě ztratili hravost a naplnění, posvítím vám na cestu při hledání vlastní vnitřní inspirace a kreativních talentů.

Kreativní můžeme být totiž všichni, umělci i běžní lidé.

Kreativita je dovednost, kterou můžeme všichni rozvíjet, ne povahový rys geniálních jedinců!

Osobně tíhnu k tvorbě výtvarné, ráda taky píšu a dělám několik rukodělných řemesel. Cítím ale stejnou úctu ke všem typům lidské tvořivosti. Každý má svůj tvůrčí obor někde jinde a najít autentický projev je někdy dlouhá cesta, zvlášť pokud jsme strávili dlouhá léta jeho potlačováním. Ráda vás na této cestě budu provázet.

Plánů je sposta, zatím pro vás mám:

  • Blog, který s láskou píšu a také ilustruju. Veškeré obrázky použité na mém webu jsou mým dílem.
  • E-book zdarma PROBUĎTE SVOU KREATIVITU, ve kterém sdílím základní a nejdůležitější myšlenky a tipy, díky kterým vyjdete vstříc nápadům a inspiraci.
  • Autorské MOTIVAČNÍ KARTY zdarma, které vás příjemně naladí květinovými ilustracemi a podpoří vaši kreativitu povzbudivými afirmacemi.
  • E-book TRANSFORMUJTE SVÉ TVŮRČÍ BLOKY, ve kterém píšu o způsobech, jakými bloky vznikají, jak je odhalit a jak s nimi pracovat. Popisuju devět nejčastějších typů tvůrčích bloků, mentálních konceptů, které nám brání s tvorbou začít, rozvíjet se, prezentovat, ale také dokončovat a důvěřovat svému tvůrčímu vedení.